Maturitní zkouška z cizích jazyků
AMATE zásadně nesouhlasí s redukcí státní maturitní zkoušky z cizího jazyka pouze na didaktický test a s přesunem písemné práce a ústní zkoušky do profilové části z následujících důvodů:
- Státní maturitní zkouška z cizího jazyka (MZ z CJ) je plně v souladu s obecně platnými a mezinárodně uznávanými požadavky na jazykové zkoušky. Je koncipována tak, aby umožnila ověřovat a hodnotit zvládnutí cizího jazyka na požadované úrovni v komplexní šíři, tedy jak dovednost porozumět psanému i mluvenému textu, tak i dovednost srozumitelný text vyprodukovat či aktivně se účastnit ústní jazykové interakce.
- Pro možnost objektivního hodnocení jazykového vzdělávání musí být stupeň dosažených řečových dovedností kvantifikován a hodnocen pomocí jasně definovaných kritérií a přesně stanovené metodiky. Při centrálním hodnocení jsou hodnotitelé před každým hodnocením kalibrováni tak, aby výsledky hodnocení byly skutečně reliabilní. Při přesunu písemné práce do profilové části MZ, a tedy při jejím hodnocení na školách, je však toto proškolování všech učitelů z ekonomických důvodů nerealizovatelné.
- Výzkumy prováděné v oblasti státních maturit z cizího jazyka[1] ukazují jak objektivitu zkoušky, tak i její pozitivní vliv na způsob výuky psaní v cizím jazyce v maturitních oborech.
- Novela zákona, kterou v současné době navrhuje MŠMT, neruší diskutabilní koncept státní maturity jako takový, provádí pouze změny v jeho nastavení. Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že navrhovaná změna (přesun písemné práce a ústní zkoušky do profilové části) by v případě cizích jazyků vedla k degradaci zkoušky a k nevratnému rozbití fungujícího systému, na jehož vytvoření byly i v rámci projektu ESF smysluplně vynaloženy značné finanční prostředky.
Navrhovaná změna maturitní zkoušky by se neměla týkat cizích jazyků, součástí společné části by měl i nadále zůstat nejen didaktický test, ale i písemná práce a ústní zkouška.
V tomto smyslu asociace AMATE kromě jiného oslovila otevřeným dopisem ministra školství R. Plagu (8. 1. 2019), komunikovala se členy výborů pro vzdělávání obou sněmoven i s předsedou senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice prof. Jiřím Drahošem.
[1] Analýzy dopadu státních maturit z cizího jazyka byly prováděny např. v rámci dizertačních prací:
KNOTKOVÁ, Soňa: Písemný projev z cizích jazyků a jeho způsob hodnocení v kontextu evropské jazykové vzdělávací politiky. Reliabilita hodnocení otevřených úloh na příkladu písemného projevu z německého jazyka ověřovaného maturitní zkouškou. Praha, 2015. Disertační práce. UK Praha. Pedagogická fakulta.
KOLÁŘOVÁ, Martina: Výuka a testování dovednosti psaní. Nad státní maturitní zkouškou z německého jazyka. Praha, 2016. Disertační práce. UK Praha. Filozofická fakulta.
PÍŠOVÁ, Eva: Pozitivní aspekty státní maturitní zkoušky z hlediska didaktiky AJ. Praha 2018. Disertační práce. UK Praha. Filozofická fakulta.